Svatá Stolice při Kongregaci pro nauku víry založila Mezinárodní komisi, která bude zkoumat fenomén Medžugorje, jak sdělil Tiskový úřad Svaté Stolice ve středu 17. března. Komisi předsedá kardinál Camillo Ruini, ale v komisi jsou i další kardinálové, biskupové, odborníci a znalci.
„ Jmenuji se Candace Evans, je mi 43 let a bydlím se svým mužem a devítiletým synem v New Hampshiru, USA. Moji rodiče, oba zemřelí, byli Židé. Matka byla ateistka. Doma jsme nikdy nemluvili o náboženství, takže ve svém dětství jsem nedostala duchovní výchovu ani vyučování, a později jako dospělá také ne.
Vatikán. K prvnímu zasedání se 26. března letošního roku sešla Mezinárodní vyšetřovací komise o Medjugorii. Má 17 členů. Jejím předsedou je kardinál Camillo Ruini, emeritní generální vikář Svatého otce pro diecézi Řím.
V této době ve které Církev slaví tajemství vzkříšení, v době která trvá 50 dnů je Medžugorje charakterizováno množstvím poutníků mezi nimiž se novináři radiostanice ''Mir'' Medžugorje setkali s mnohými zajímavými osobnostmi vhodnými pro interview. Tak například korejský kněz Kim Yong Hwan, vypráví, že o Medžugorje slyšel poprvé až v roce 2001. Téhož roku se naplnilo 25 let jeho kněžského života. Byl to pro něj rok veliké krize, protože prožíval hlubokou prázdnotu.
Pamätám si, keď som prvýkrát našla Medžugorské ozvenyv podzemnej kaplnke grécko-katolíckeho kostola v našom meste. Bolo to v roku 1997 v malom meste na severe Rumunska a nemala som vtedy ešte ani 17 rokov. Pre mňa, ktorá som mala hlad po živom slove a potrebu stretnúť ľudí, ktorí cítia ten istý smäd po nekonečne, bol tento malý časopis obrovským darom. Hneď som pocítila, že posolstvá Panny Márie ma živili, oslobodzovali a ponárali do Svetla, ktoré všetko vo mne napĺňalo. A potom články, v ktorých ľudia rozprávali svoju vlastnú skúsenosť s Bohom, či rozprávali o udalosti každodenného života a lebo zvláštnosti života Cirkvi, ma nekonečne tešili, lebo som pochopila, že som nebola sama, ktorá žila túto veľkú túžbu po Bohu, po svätosti, po úplnom darovaní vlastného života, ale že som časťou tela, Kristovho tela, ktoré celou svojou silou smeruje k Otcovi.
"Jediný způsob, jak se člověk ze smrti vrátí do života, je setkání se Vzkříšeným Ježíšem. Buďme proroky nové doby. Řekněme světu, že Kristus žije i dnes." Otec Ivan Filipović, kněz komunity Cenacolo.
Od úterý, 15. června, kdy začala Devítidenní pobožnost ke Královně Míru, se farníci a poutníci každý den v 16 hodin modlili Růženec na Kopci Zjevení – Podbrdu, jako projev osobní vděčnosti Bohu za všechny milosti udělené prostřednictvím Nebeské Matky. Večerní modlitební - liturgický program začínal v 18 hodin modlitbou Růžence, následovala slavnostní mše svatá v 19 hodin, které prvních sedm dnů předsedali medžugorští františkáni. Poslední dva dny novény a hlavní mši svaté na 29. výročí zjevení předsedal prof. dr. Tomislav Ivančić ze Záhřebu. Cesty na Kopec Zjevení i na Križevac byly každým dnem užší pro počet poutníků, který se každým dnem zvyšoval.
Projev apoštolského nuncia v Bosně Hercegovině, arcibiskupa Alessandra D’errica během eucharistické liturgie při příležitosti společného zasedání Biskupské konference Bosny Hercegoviny a Chorvatské biskupské konference, v Mostaru 24. května 2010.
Volám sa otec Radek Maláč, pochádzam z Čiech. Tri roky som Kristov kňaz a v súčasnosti slúžim ako kaplán vo farnosti Zábřeh. Do svojich 16-tich rokov som vôbec neveril v Boha; bol som ateista. Mojím veľkým obdarovaním a posilnením viery v Boha bola moja prvá púť do Medžugoria v auguste 1995. Dnes sa smejem nad tým, keď si spomeniem, čo som pred pätnástimi rokmi prežíval. Vtedy mi však do smiechu nebolo; bolo mi veľmi ťažko. Chcel som sa oženiť, nájsť si peknú veriacu ženu, no ani jedno dievča nemalo o mňa záujem.
Medžugorje, 1. - 6. 8. 2010.
„Mistře dobrý, co mám činit, abych získal život věčný?“ (Mk 10,17)
Kněz Leonid, redemptorista, z Ukrajinské provincie, se účastnil 15. mezinárodního kněžského semináře v Medžugorji, a podal účastníkům semináře a potom i novinářům radiostanice Mir Medžugorje, nevšední svědectví, které přinášíme v plném znění:
Mladifest, které bylo zahájeno v neděli 1. srpna 2010 pod heslem „Mistře Dobrý, co mám činit, abych získal život věčný“ , skončilo v pátek 6. srpna děkovnou mší svatou v pět hodin ráno na Križevaci. Mši svaté předsedal vedl fra Danko Perutina. Večer před tím, 5. srpna, medžugorský farář, fra Petar Vlašić, jako hostitel, poděkoval všem, popřál jim šťastný návrat a pozval všechny shromážděné na následující 22. Mladifest, který se bude konat v Medžugorji v roce 2011.
Od doby co se v Medžugorji vede statistika o podaných svatých přijímáních, letošní srpen, překonal všechny dosavadní záznamy. Bylo podáno 326 500 svatých přijímání! Neobvykle vysoký počet poutníků ze všech zemí světa pokračuje dále i v uplynulých dnech měsíce září.
Informační kancelář již 1. září zaznamenala příjezd mnoha nových poutních skupin z Itálie, Slovenska, České republiky, Polska, Řecka, Maďarska, Německa, Rakouska, Španělska, Belgie, Irska a Libanonu. Každý z poutníků v sobě nosí své vlastní zážitky ze setkání s Medžugorjí. Mezi nimi vám tentokrát přinášíme zážitky čtyřiapadesátiletého kněze Francisca Verara z Panamy. Již 24 roků přijíždí na poutě do Medžugorje. V Panamě založil Radio Maria a v roce 1995 vystavěl kostel, který vypadá jako medžugorský. On říká: „V Panamě máme modlitební skupiny, které žijí medžugorskou spiritualitu. Už 7 roků máme stále klanění.
Od roku 1997 existuje zvláštní společenství, které se snaží žít poselství Královny míru. Vidím hojné plody Medžugorje ve své zemi. Máme dva kostely, které se nazývají Marie, Královny míru, a každým rokem máme výroční slavnost, 25. června. Medžugorje se stalo mým životem. Mír, lásku a radost, které jsem našel zde jsem nenašel na žádném místě na světě, i když jsem putoval do mnoha svatyní. V Medžugorji jsem prožil nejšťastnější dny svého života – svědčí tento kněz.
Ak sa chceme dozvedieť, čo zažívajú mladí ľudia, keď vo svojom vnútri pocítia volanie k Božej láske, treba sa spýtať niekoho, kto sám takúto skúsenosť zažil. Spýtali sme sa teda brata Jeana Uriela Freya, členaKomunity blahoslavenstiev, ktorý nám v rozhovore v Medžugorí za asistencie svojich spolubratov, rozpráva:
Pro nás všechny je tato smrt neočekávaným šokem. Tato předčasná smrt, jak by se vyjádřil žalmista, uprostřed mých dnů, v plnosti lidských sil. Jak je podle žalmisty součet našich dnů sedmdesát roků, a když jsme silní osmdesát, pak je těch padesát pět roků fra Slavka pod průměrem dnešního normálního lidského věku, který obvykle lidé očekávají, že prožijí na tomto světě. Přitom však já zde mohu klidně plným právem říci z vlastní zkušenosti, v čemž vy budete se mnou souhlasit, že je zde před námi jeden život, který lidsky řečeno představuje ne jeden, ale tři životy.
Fra Slavko Barbarić zemřel 24. listopadu 2000 v 15,30 hod. Poté, co dokončil pobožnost křížové cesty, kterou každý pátek obvykle vedl pro farníky a poutníky na Križevaci, pocítil bolesti. Usedl na kámen, prudce ulehl na zem, ztratil vědomí a odevzdal duši Pánu.
Zesnulého fra Slavka znám od doby, kdy byl studentem. Studoval v Sarajevu teologii a já jsem tam byl jeho profesorem. Učil jsem biblistiku. Už mezi studenty vynikal, protože byl zvlášť pilný a své povinnosti plnil svědomitě. Byl mi nápadný jako nadaný student. Co se týká jeho povolání ke kněžství, měl jsem dojem, že o tom nikdy nepochyboval. Neptal se, je-li povolán od Boha nebo ne, ale již velmi brzy se snažil plnit Jeho vůli stále lépe a svědomitěji.
Cesty, které ukazoval druhým sám procházel. To, co říkal a psal vycházelo z jeho hlubokého náboženského přesvědčení.
Vždy je lepší zmlknout před životem a dílem velikánů. Částečně z úžasu a částečně pro neschopnost mnohé vyslovit. Proto hrozí nebezpečí většího nebo menšího skrytí skutečností. Přesto velikáni zavazují, aby se o nich mluvilo, jinak by jejich pád do zapomění byl i smutnější než jejich odchod.
Guy Murphy, 49 letý inženýr chemie z Chicaga, USA, který se v minulých 15 letech věnoval vedení poutníků do Medžugorje i jiných svatyní, byl počátkem letošního listopadu znovu na tomto místě. Guy říká: ze všech svatyní se nejvíce zázraků a obrácení děje tady, což je opravdu pro všechny požehnání. Medžugorje je pro nás všechny, z celého světa, domovem. Ale neměl jsem vždycky k Medžugorji takový vztah, ale dnes jsem velmi šťastný, že mohu být zde. Jsem vděčný Panně Marii za její povzbuzující slova, kterými nás volá.
Skutečně, z jeho plnosti jsme přijali, a to milost za milostí, protože On je mír náš!
S přáním, aby Boží mír vládl v srdcích, v rodinách, ve všech zemích a na celém světě, spojeni v modlitbách se všemi přáteli Medžugorje po celém světě přejeme:
Ať vám tyto vánoce jsou dny radosti a míru. Ať vás Ježíš navštíví ve vašich rodinách a zrodí se ve skrytosti vašeho srdce!
Farní úřad Medžugorje
Informační centrum "Mir" Medžugorje
Text novény k Pražskému Jezulátku, které se můžete denně modlit jako modlitební přípravu na oslavy Kristova narození.
Ve farnosti Medžugorje je 15. 12. zahájena novéna, jak tomu bylo i v minulých letech. Odpoledne ve 14 hodin bude denně společné rozjímání Růžence na Podbrdu, na kopci zjevení. Členové komunity Cenacolo v těchto dnech dokončují přípravu kulis Betléma pro vánoční představení "Živé jesličky".
Přejeme vám požehnaný a radostný vrchol příprav na letošní oslavy Narození Krista, kterého takto máme opět slavnostně přijmout do dalšího roku svého života.